Nejdůležitější pojmy z oboru

Poruchy příjmu potravy

Posted · Add Comment

 

Poruchy příjmu potravy se vyskytují převážně u dívek a mladých žen, ve formě mentální anorexie nebo mentální bulimie, mohou se ale projevit také u chlapců a mužů. Typický je úmyslný úbytek tělesné hmotnosti (např. vyhýbání se jídlu, vyprovokované zvracení, nadměrné cvičení, zneužívání projímadel), dále je pravidlem nepřiměřené vnímání a přesvědčení týkající se vlastní váhy nebo postavy a chorobné zabývání se hmotností nebo postavou..
Na rozvoji poruch příjmu potravy se podílí zaměření společnosti na štíhlost, diety, sebekontrolu a sebeovládání, prezentace ideálu krásy v časopisech pro dívky. Spouštěčem vzniku PPP může být nevhodná poznámka ze strany blízkých osob (rodičů, sourozenců, kamarádů) nebo učitelů, dětského lékaře. Další příčinou může být psychická zátěž ve formě onemocnění nebo úmrtí blízké osoby, rozvod rodičů aj. Zjednodušeně lze říci, že zatímco anorektičky bývají úzkostné, emocionálně inhibované, perfekcionistické, zaměřené na výkon. Bulimičky bývají impulzivní, s projevy emocionální lability, s tendencí k depresi a sebepoškozování.
V rodině je často problematická komunikace, kdy v rodinách s anorektickým dítětem je nápadná uzavřenost, důraz na perfekcionismus a výkonnost, u rodin s bulimickým dítětem jsou nápadné znaky dezorganizace, nedostatky v péči o dítě. Zvláštní problém představuje zkušenost sexuálního zneužití v rodině, dávaná do souvislost se vznikem mentální bulimie. Obsahově je komunikace často zaměřená na jídlo, štíhlost, diety, setkáváme se s poruchami příjmu potravy v druhé generaci, kdy matka v minulosti touto poruchou trpěla, a dosud je zaměřena na štíhlost, zdravou výživu.

 

Mentální anorexie

Tělesná hmotnost je udržována nebo snížena nejméně o 15% proti normálu (hmotnosti, kterou by osoba měla mít vzhledem k věku a výšce), nebo BMI 17.5 (kg/m2) a nižší. BMI 17.5 v 18 letech odpovídá v 10 letech BMI 13.5, ve 12 letech 14.2, ve 14 letech 15.6. Dětští pac. někdy neklesnou na váze (nebo pouze málo), jejich váha stagnuje. Dojde k obvyklému růstu, který není doprovázen vzestupem hmotnosti. V mnoha případech dojde v důsledku dlouhodobé nedostatečné výživy k zabrzdění růstu.
Snížení hmotnosti si pac. způsobuje sám- tím, že se vyhýbá jídlům, po kterých se tloustne, a užívá jeden nebo více z následujících prostředků: vyprovokované zvracení, vyprovokovanou defekaci, užívání anorektik a diuretik, nadměrné cvičení. Už dívky mladší 10 roků jsou schopné držet radikální diety, excesivně cvičit nebo vyvolávat si zvracení. Zneužívání medikamentů je v tomto věku méně časté.
Mentální anorexii mají často děti do té doby zcela neproblematické, které dosud rodičům vždy vyhověly, dobře se učily. V rámci poruchy dochází postupně k negativnímu ovlivnění vztahů v rodině. Většinou se matky snaží dceru do jídla nutit, ta se tomu brání, snaží se s jídlem manipulovat, podvádět. V klinické praxi často vídáme u dívek regresivní projevy, spolu s infantilním přimknutím se k matce a odtažitým vztahem k otci.
Přítomná je specifická psychopatologie, přičemž stále přetrvává strach z tloušťky a zkreslená představa o vlastním těle jako vtíravá, obsedantní myšlenka, a pacient si sám sobě ukládá za povinnost mít nízkou hmotnost.
Je přítomna rozsáhlá endokrinní porucha, zahrnující hypotalamo-pituitární-gonádovou osu, která se u ženy projevuje amenoreou. Jestliže je začátek onemocnění před pubertou, jsou pubertální projevy opožděné nebo dokonce zastavené, zastavuje se růst, u dívek se nevyvíjejí sekundární pohlavní znaky, dochází k primární amenorei, u hochů zůstávají dětské genitály. Po uzdravení dochází často k normálnímu dokončení puberty, ale menarche je opožděná. Amenorea je významný diagnostickým vodítkem při diagnose mentální anorexie, je to často první příznak, kterého si dítě nebo rodiče povšimnou a vzbudí jejich pozornost. Klinická zkušenost ukazuje, že u části nemocných představuje časnější nástup menarche určité riziko pro raný začátek onemocnění. Menarche je také spojena s rozvojem sekundárních pohlavních znaků, jejichž dřívější vývoj může dívky zúzkostňovat a vést k zahájení dietních praktik.

 

Mentální bulimie

Typické je neustálé zabývání se jídlem, neodolatelná touha po jídle s epizodami přejídání, následuje snaha potlačit účinek přejídání zvracením, laxativy, hladověním, užíváním anorektik apod. Život pacienta ovládá chorobný strach z tloušťky.
Bulimie se vyskytuje jak samostatně, tak v kombinaci s anorexií. Když dojde k přejedení, postižený má snahu svou hmotnost kontrolovat a dělat „protiopatření“ pomocí zvracení, laxancií, užíváním různých léků na hubnutí, hladověním. Porucha se vyskytuje v obdobných věkových kategoriích jako mentální anorexie.
Častá je komorbidní deprese, obsedantně kompulzivní, úzkostné či jiné neurotické poruchy. Časté zneužívání laxancií a jiných prostředků na hubnutí vede až ke vzniku závislosti. Bylo rovněž prokázáno, že u mentální bulimie se častěji vyskytuje zneužívání alkoholu a jiných návykových látek.

 

Hospitalizace

Nejčastěji je hospitalizace doporučována z následujících důvodů: hmotnostní úbytek více než 25%, dehydratace, známky oběhového selhání, přetrvávající zvracení nebo zvracení krve, těžká deprese nebo suicidální chování.

 

Terapie

Je vhodná kombinace psychiatrické a psychoterapeutické péče- individuální, rodinné, skupinové psychoterapie. Samotné léky mohou ovlivnit pac. prožívání sebe sama, ovlivnit jeho depresivní ladění, napětí, nutkavost a nízký pocit sebehodnoty. Nicméně různými psychoterapeutickými přístupy dosáhneme změny trvalejší. Dosavadní jídelní návyky pacienta je třeba konzultovat s odborníkem- nutričním terapeutem.

 

Zdroj:
Doc.PhDr. Jana Kocourková, ZDN 6/2004
MUDr. Karel Dušek, MUDr.Alena Večeřová-Procházková- Diagnostika a terapie duševních poruch.
MUDr. F.D.Krs & kol.: Poruchy příjmu potravy